Přesně tak, a když vynecháme poslední dohrávky mistrovských nebo kvalifikačních zápasů, tak vše ostatní už je příprava na novou sezónu, která bude poprvé a už napořád pod vysokými koši.

Festival ml. minižáků bylo takové "B" Mistrovství České Republiky v basketbale. Týmy, které se neprobojovali na MČR, mohly aspoň touto cestou porovnat své dovednosti s jinými týmy z celé České republiky a ujasnit si tak, jestli to ve své oblasti dělají dobře. Jako pořadatelský tým jsme měli obrovskou výhodu domácího prostředí, které umocňovala obrovská podpora fanoušků z řad rodičů a trenérů klubu. Stejně tak bylo vidět, že máme chuť se předvést a dotáhnout to v turnaji co nejdál. Ve skupině C jsme postupně porazili Prostějov a Pelhřimov, i když ani jedno utkání nepatřilo do kategorie "lehké". V čtvrtfinálovém zápase jsme narazili na ambiciózní tým z Děčína, který jsme v dramatickém závěru přetlačili o pouhé dva body a radovali se tak z postupu do semifinále. Největší zásluhu na výsledku měl Štěpán Vilč, který poslední čtvrtinu zápasu odehrál velmi chytře, nevyfauloval se /po celou dobu měl 4 fauly/ a dotáhl tým do vítězného konce. V semifinálovém utkání jsme se potkali s Opavou, kterou už tradičně známe ze soutěže. Tentokrát jsme je nedokázali překvapit rychlou hrou dopředu a pozorným návratem do obrany a po první polovině jsme prohrávali o deset bodů. Opava si vítězství pohlídala a odkázala nás tak do boje o bronzovou medaily. Nedělní zápas o třetí místo nás nezastihl v dobré formě. Na hřiště jsme vyběhli bez energie a chuti poprat se o vítězství. Naproti tomu tým Vysočiny byl ve velké pohodě a po předchozím víkendu /na NF U11 skončili těsně na 4. místě/ si spravil chuť. Mimo začátku první čtvrtiny jsme stále prohrávali a kupili jednu chybu za druhou. Problém byl především ve vyhazování a vyvážení míče z obranné poloviny. Tentokrát jsme si nezasloužili vyhrát, ale především mě mrzel odevzdaný výkon, který nepatří do boje o medaile. Zápas jsme prohráli a umístili se tak na 4. místě.

Poté, co odpadl největší smutek z poslední prohry, tak hodnotím turnaj jako velmi kvalitní závěr sezóny. Řekla bych, že v prvních 4 utkáních jsme předvedli velmi dobrý basketbal, byť to na nejlepší týmy v republice zatím nestačí. Za zápas s Děčínem je potřeba vyzdvihnout mentální odolnost, protože za stavu - 8 bodů v poslední čtvrtině, to chce sakra energie, aby se situace zvrátila a to se nám podařilo. Taky poprvé jsem viděla tým tahat za jeden provaz, kdy se hecovali, povzbuzovali a dokázali ocenit jeden druhého. Tak je to v pořádku. Křičet má pouze trenér.

Na závěr je potřeba poděkovat organizátorům, kteří nám připravili úžasný turnaj, dále rodičům za jejich fandění a "modrou sílu" v hledišti. Stejně tak je potřeba ocenit jejich pomoc při úklidu tělocvičny a šaten, protože čisté prostory jsou pro hráče velmi důležité. A do třetici velké díky za napečené sladké a slané pečivo, které zpříjemnilo pobyt nejen hráčům a trenérům, ale i fanouškům jiných týmů. Opravdu - a to nekecám - lidi za mnou chodili a vaše pečení chválili.

Veškeré fotky, výsledky, informace o týmech najdete na stránkách www.bksnakes.cz a dále v mailu, který rozesílala paní E. Macurová.

Zápasy ve skupině C

BCM ORLI Prostějov - BK Snakes Ostrava 45:77

SOJKY PELHŘIMOV - BK Snakes Ostrava 31:71

ČTVRTFINÁLE

BK HOREJSEK DĚČÍN - BK Snakes Ostrava 39:41

SEMIFINÁLE

BK Snakes Ostrava - BK OPAVA  36:62

o 3. místo

BC Vysočina - BK Snakes Ostrava 67:40

Již tradičně, trávíme Velikonoce basketbalem a to napříč klubem všemi věkovými kategoriemi. V nabídce jsou tři stále tuzemské turnaje /kdy se odlišují nejen vzdáleností, ale i kvalitou/ a nespočet možností v zahraničí. Po turnaji v Polsku jsme zvolili domácí turnaj v Ostravě.

Ten měl pro nás hned několik výhod. Odpadlo nám zdlouhavé cestování, hráli jsme v domácím prostředí a měli velkou podporu fanoušků. Během turnaje jsme odehráli šest utkání, kdy každý soupeř měl svou kvalitu a s ní přicházely i naše různé výkony. Nejzdařilejší basketbal jsme hráli s týmy ve skupině – Prievidzou a Berlínem. I přes dva různé výsledky jsme hráli rychle dopředu s výběrem zakončení jeden na jednoho nebo herní kombinací. Především pak v zápase se slovenským týmem jsme dokázali zlepšit obranu hráče s míčem, ale i bez míče a obranný doskok.

Zbývající zápasy byly o dost horší a ztráceli jsme se především ve vlastních chybách. V utkání s Polskem jsme nepochopitelně polevili v obraně a vypnuli v útoku. Zdlouhavé stojaté útoky nevedly k úspěchu a rozbíjení se o stojící obránce bylo až moc naivní. S týmem z Levic a litevským Šiluté jsme se tahali o každý koš. Nedokázali jsme přepnout na vyšší otáčky a prostě jim utéct jak na hřišti, tak ve skóre. Stále nemáme jasno, jaké je vlastně tempo naší hry. Oporu pak hledáme v soupeři, kdy čekáme, s čím přijde na hřiště.

Celkově jsme odehráli 4 zápasy ve skupině a za pomocí lepšího skóre obsadili 3. místo. Postupně jsme se pak utkali s dvěma týmy z druhé skupiny a po dvou výhrách obsadili celkové 5. místo.

Skupina B

BK Snakes Ostrava - Klaipedos  26:69

MBA Prievidza - BK Snakes Ostrava 30:58

KKS Tarnowskie Gory - BK Snakes Ostrava 35:25

BK Snakes Ostrava - Berliner BV 22:67

o 5. – 9. místo

BK Snakes Ostrava - ŠBK Junior Levice 36:25

BK Snakes Ostrava - Šilutes SM 41:33

Konečné pořadí:

1. KLAIPEDOS KM
2. BERLINER BV
3. NH OSTRAVA
4. ZSÍROS AKADÉMIA KÖBÁNYA
5. SNAKES OSTRAVA
6. KKS TARNOWSKIE GORY
7. MBA PRIEVIDZA
8. ŠILUTÉS SM
9. ŠBK JUNIOR LEVICE

Konečné „středové“ místo odpovídá našim výkonům. Na oba konce tabulky to máme stejně daleko a vždy záleží pouze na hráčích, kterým směrem se vydají.

Turnaj je za námi a my ho zvládli. Díky všem, co se zúčastnili, díky rodičům za jejich podporu při zápasech a trpělivost s jistými organizačními nedostatky. Dík patří i organizátorům, kteří letošní ročník posunuli o kus dál, než tomu bylo zvykem. My si to užili, něco se naučili a hlavně, hráli jsme basket.

Letos jsme využili pozvánky z Polska a zúčastnili se turnaje ve Wieliczce. Místní prostředí hostilo 15 polských týmů a nás. Pro nás se jednalo o jeden z vrcholů letošní sezóny, která byla dlouhá a plná těžkých úkolů. 

Turnaj splňoval všechny parametry dobrého minižákovského turnaje. Spalo se ve třídách ve spacácích, vše od hraní až po jídlo bylo v jednom areálu, k dispozici byl bufet /kde největší tržbu dělaly hranolky/ a byla možnost neustále sledovat nějaké zápasy. Týmy byly rozděleny do 4 skupin, kdy z každé skupiny postupovaly dva dál a hráli tak o vrchní část 1. - 8. místo. Zbytek hrál o spodní část 9. - 16. místo. Byli jsme rozlosovaní ve skupině D a postupně se utkali z pozdějším vítězem MKS Dabrowa Gornica, a týmy TKM Wloclawek a Czterny-Trzy Lublin.

MKS Dabrowa Gornica - BK Snakes Ostrava 73:31

Soupeř byl daleko před námi ve všem. Měl velmi dobře zvládnuté IČJ a na svůj věk super četl hru. Když se k tomu přidala rychlost, v jaké to vše zvládal, tak jsme moc šancí neměli. Naopak my jsme začali hrozně pomalu a nedůrazně. Naše nejisté přihrávky končili v autu a driblink v náručí soupeře. Nicméně, i když jsme vysoko prohráli, mohli jsme si zahrát proti pozdějšímu vítězi turnaje a zjistit tak, v čem jsou ty rozdíly mezi námi a nimi. 

Druhé páteční utkání se hrálo až pozdě večer. Zápas vedl pan Bentkowski, protože Smeja musel na ošetření do nemocnice.

TKM Włoclawek - BK Snakes Ostrava 51:31

První čtvrtina skončila remízou. V poločase jsme prohrávali o pár košů a v druhé půlce jsme už neubránili nejlepšího hráče soupeře s číslem 32. 

V sobotu jsme hráli už bez Smejkyho, který odjel domů a s polomohoucím Benťasem, který měl naražené koleno z předchozího zápasu. S týmem C.-T. Lublin jsme hráli asi nejpohlednější utkání turnaje. Po dlouhé době jsme se dostali do kombinování a párkrát jsme dokázali přihrávkami zrychlit přechod do útoku. Dokonce v obraně jsme byli více aktivní, než je tomu u nás zvykem /samozřejmě se snižující se kvalitou soupeře úměrně přistupujeme k hráči s míčem/. Po celou dobu zápasu jsme měli trochu navrch, ale bylo to pěkné dramatické utkání. MVP utkání byl zvolen Martin Zavadil a o za svůj výkon si ocenění zasloužil. Doufám, že ho to bude motivovat do další práce na tréninku. 

BK Snakes Ostrava - Cztery-Trzy Lublin 40:34

Odpoledne nás čekal zápas proti třetímu týmu ze skupiny B. Už podle rozběhání bylo patrné, že se k polednímu výkonu ani nepřiblížíme. 

Słask Wroclaw - BK Snakes Ostrava 61:29

K zápasu není moc co napsat. Klusi se na to vykašlali a moc dobře to ví. Takže hodnotit není moc co. Snad jen poznamenat, že všichni měli v nohách stejně utkání a v takové chvíli vyhrávají ti, kteří více chtějí a dokáží překonat bolest a únavu.

Prohra s Vratislaví znamenala závěrečný zápas o 11. místo. V neděli už byla znát únava u všech družstev a bylo potřeba ji překonat. Poprvé za celý turnaj jsme se potkali s týmem, který byl výškově menší. 

KADET BIALA PODLASKA - BK SNAKES OSTRAVA  30:47

I přes konečný dvouciferný rozdíl jsme se po tři čtvrtiny zápasu trápili. Především v útoku jsme nebyli schopni se pohnout. Osamocené nájezdy do chumlu obránců /neustále jen z pravé strany/ končili ztrátami. V obraně jsme si více než dost pomáhali rukama a všechno se pískalo. Až s jakousi mentálni silou Benťase jsme ubránili pár útoků, dali několik košů z otočky a dostali se tak do větší herní pohody. V průběhu čtvrté čtvrtiny jsme postupně, ale s velkým usílim, přidávali koš po koši a nenápadně zvyšovali rozdíl ve skóre. V závěru jsme ještě protočili sestavu a zahráli si tak všichni. Právem byl MVP utkání zvolen Pavel Bentkowski. Prokázal velkou odolnost a vůli pomoct týmu. 

Na turnaji jsme se nakonec umístili na 11. místě. I přesto, že jsme měli těžkou základní skupinu, tak na týmy z první osmičky zatím nestačíme. V Polsku se hraje velmi rychlý basketbal, který je založený na dobrém driblinku, poměrně dobré střelbě z delší vzdálenosti, jednoduchém pohybu v útoku a nebojácných nájezdech ke koši. Jsem moc ráda, že jsme byli součástí turnaje a zjistili, že za hranicí Ostrava-město se to dělá zase trochu jinak. 

V dovednostní soutěži se na druhém místě umístil Petr Haták.

Nejlepším obráncem týmu byl vyhlášen Štěpán Vilč.

Nejužitečnějším hráčem týmu (MVP) byl vyhlášen Robin Coufal. 

V neposlední řádě je potřeba poděkovat organizátorům turnaje za jejich čas, který turnaji věnovali a ochotu, s jakou to všechno dělali. Obrovský dík patří rodině pana Bentkowského, která nám po celou dobu turnaje fandila a pomohla ve chvílích, kdy jsme to opravdu potřebovali. Stejně tak za náš společný boj ovocem proti hranolkám.

Jen pár slov ke každému utkání:

BK NH Ostrava - BK Snakes Ostrava 73:20 (22:3 34:11 54:13)

Lukáš Smejkal 6, Pavel Smažák 5 (3/01, Pavel Bentkowski 3 (2/1), Štěpán Vilč 2, Robin Coufal 2, Tom Macura 2, David Slavík, Ondra Janík, Martin Zavadil, Kuba Chytil, Renda Karpjuk, Michal Hendrych a Kuba Jícha 0

Proti NH jsme se nechali zaskočit zdvojováním při rozehrávce a u postranních čar. Nedodržování zásad při vyvážení míče, nízká kvalita našeho driblinku a přihrávek nahrávala soupeři, který naše ztracené míče posbíral a jednoduše z nich dal koš. Zvýšený tlak na hráče s míčem je pro nás osudový. Při tlaku na míč automaticky zpomalujeme, začínáme se dívat na míč a dělat spoustu neúčelných pohybů. Chybí nám odolnost a to nejen fyzická, ale především ta mentální. Celý zápas jsme odchodili ve stínu kluků z NH a nedokázali jsme se vzchopit, a když už nic jiného, tak aspoň bojovat o míče. Tohle utkání bylo z naší strany ostudné a rozhodně nepatřilo do série kvalifikačních zápasů.

BK Snakes Ostrava - TOROLA Basket Team Příbor 53:58 (18:12 32:29 49:42)

Ondra Janík 13 (2/1), Pavel Bentkowski 10 (2/2), Tom Macura 8, Kuba Jícha 6 (2/2), Robin Coufal 4 (4/0), Štěpán Vilč 4, Renda Karpjuk 2, David Slavík 2, Pavel Smažák 2, Lukáš Smejkal 2, Martin Zavadil, Kuba Chytil, Michal Hendrych 0, 

Zápas s Příborem byl opakem předešlého utkání. Od začátku jsme hýřili aktivitou v obraně a celkem slušným nasazením v útoku. Daleko více jsme se pouštěli do hry jeden na jednoho a občas si vzpomněli na spolupráci s nabíhajícím hráčem. Příborská obrana byla daleko otevřenější a neměli jsme tedy tolik práce s tím, abychom neztratili míč. Po celou dobu utkání jsme předváděli docela líbivý minižákovský basketbal, ale bylo vidět, že nám pomalu docházejí síly. V poslední čtvrtině si vzal slovo příborský Štěpán Maléř a společně s Lukášem Michnou udělali to, že svůj tým dovedli do vítězného konce. V situaci kdy bylo potřeba míc podržet, tak ho podrželi, když měli najet, tak najeli, ale stále hráli disciplínovaně a kolektivně. U nás se stal pravý opak. Opory přestali dodržovat zásady, které jsme si řekli a začali se zbavovat odpovědnosti. Především Smeja s Pavlem Smažákem, kteří dali pouhé 2 body za utkání a Coufi, který se na rozehrávce vytrácel. Pokud chceme vyhrávat vyrovnané zápasy, musí opory hrát a ne schovávat se. V útoku hrál velmi dobře Ondra Janík a jeho pohyb pro balon se hodně zlepšil. 

BK Opava - BK Snakes Ostrava 53:45 (9:15 22:27 35:34)

Lukáš Smejkal 10 (8/4), Pavel Bentkowski 7 (2/1), Ondra Janík 7 (2/1), Kuba Jícha 6 (4/2), Štěpán Vilč 5 (2/1), Pavel Smažák 4, Kuba Chytil 2, David Slavík 2 (2/2), Robin Coufal 1 (4/1), Renda Karpjuk 1 (2/1), Tom Macura (2/0), Michal Hendrych a Martin Zavadil 0

Závěrečné utkání s Opavou bylo téměř kopií zápasu s Příborem. Nedodržování zásad, unáhlenost, absence opor na hřišti. V zápase jsme začali dobře, byli jsme aktivní, bránili jsme, útočili, ale v momentě, kdy jdeme do poslední čtvrtiny za stavu bod plus pro Opavu, tak stáhneme ocas a přenecháváme zodpovědnost za výsledek jeden druhému. Druhé utkání, které skončilo tak nízkým bodovým rozdílem prostě mrzí. Chtěli jsme aspoň jedno vítězství, ale dvakrát jsme zůstali za branami.

Celkový výsledek je takový, že na Národní finále postupuje tým BK NH Flames Ostrava. Po celou dobu kvalifikace hráli velmi pěkný minižákovský basketbal. Lehkou skvrnou od kafe je na jejich konečném umístění poslední část kvalifikace, kdy - za sebe si myslím - se celkem necitlivě přiklonili k obraně zdvojováním. Avšak, ponechám na každém, ať si udělá svůj vlastní názor.

Nás ještě čekají dvě odložená utkání proti Opavě a Příboru. Bez ohledu na výsledek jsme se letos umístili na posledním čtvrtém místě. V současné době je to reálná pozice a na víc prostě zatím nemáme. Víkend v Příboře byl ovšem poučný a zase jsme se o sobě něco víc dozvěděli. Především to, že s těmi individuálními činnostmi (driblink, přihrávka, obrana) to stále není moc slavné. Vypisovat co konkrétně nám nejde, by bylo asi zbytečné. Důležité je mít povědomí o tom, že vždycky je někdo lepší a já se mu můžu přiblížit tvrdým a poctivým tréninkem. Téměř vše se dá naučit.

Mentální a fyzická odlonost nám chybí a to dlouhodobě. Pořád jsme dost pomalí a neobratní, kde jiné týmy leží na zemi a bojují o míč, tak my se jen díváme z vrchu. Zatím nemáme takové opory, jako mají ostatní. Chybí nám dva hráči v každé pětce, na které by se ostatní mohli spolehnout.

Kvalifikace je téměř za námi a my se budeme připravovat na Festival minibasketbalu, který pořádáme a který bude vyvrcholením letošní sezóny.

BK Snakes Ostrava A - BK Opava 42:29 (12:8 23:12 31:19)

Pavel Smažák 13 (2/1), Lukáš Smejkal 9 (3/1), Robin Coufal 6 (2/0), Štěpán Vilč 6, Ondra Janík 4, Kuba Jícha 4 (1/0), Renda Karpjuk 1 (2/1), Martin Zavadil, David Slavík, Lukáš Kubala, Michal Hendrych a Kuba Chytil 0

BK Snakes Ostrava A - BK Opava 45:58 (10:18 21:30 27:45)

Pavel Smažák 8 (5/2), Kuba Jícha 8 (5/2), Ondra Janík 6, Štěpán Vilč 6, Martin Zavadil 5 (4/1), Robin Coufal 3 (2/1), Kuba Chytil 3 (4/1), Renda Karpjuk 2, Lukáš Smejkal 2, Michal Hendrych 2 (2/2), Lukáš Kubala 0

Naši dlouhodobou soutěž jsme doplnili o přátelské zápasy v Katowicích, kde jsem se hned dvakrát potkali s týmy domácího klubu. Oba celky hrály rychlý basketbal, který byl postavený na zisku míče a okamžitém založení rychlého protiútoku. Tak jako obvykle jsme fyzicky a reakčně nestačili. Občas se našel někdo, kdo se stihl vrátit, ale většinou to byla osamocená duše, která jen ztěží mohla ubránit situaci 2-1, 3-1. Taky jsme stále nenabrali sílu a prohráváme souboje jak pod košem, tak na perimetru. Místo souboje o každý centimetr na palubovce, se necháme odstrčit a odstavit od míče až příliš snadno. Malé záblesky jsme měli v útoku, kdy jsme si vzpomněli na to, že musíme hru roztáhnout do stran a udělat tak místo spoluhráčům pro další hru ke koši. Stejně tak jsme se sem a tam pokusili o kombinaci v podobě hoď a běž nebo náběhu ze slabé strany. Suma sumárum pokud nebudem minimálně stejně rychlí jako soupeřI, nebudeme mít stejnou sílu a bojovnost, tak nemůžeme dobře dělat basket. Dobrý fyzický fond je základním stavebním kamenem proto, abychom vůbec nějaký sport mohli dělat. Bude potřeba se na to více zaměřit v tréninku. 

UKS SP27 Katowice 2 - BK Snakes Ostrava A  53:24 (14:6 31:15 37:22)

Štěpán Vilč 8 (5/2), Kuba Jícha 7 (12/7), Pavel Smažák 6, Lukáš Smejkal 2 (2/0), Robin Coufal 1 (2/1), Martin Zavadil (2/0), Renda Karpjuk, Michal Hendrych, Kuba Chytil, David Slavík a Ondra Janík 0

UKS SP27 Katowice 1 - BK Snakes Ostrava A  73:44 (14:15 36:26 59:36)

Pavel Smažák 15 (3/3), Robin Coufal 6, Lukáš Smejkal 6, Kuba Jícha 4 (4/4), Štěpán Vilč 4 (2/0), Martin Zavadil 4, David Slavík 3 (1/0), Kuba Chytil 2 (//0), Ondra Janík, Renda Karpjuk, Michal Hendrych 0, 

BK Krnov - BK Snakes Ostrava A  17:87 (5:26 7:46 13:63)

Robin Coufal 16 (2/2), Martin Zavadil 12 (2/0), Ondra Janík 10, Pavel Smažák 9 (2/1), Kuba Chytil 8, Kuba Jícha 8 (2/0), Michal Hendrych 6, Lukáš Smejkal 6, Štěpán Vilč 6, David Slavík 4 (1/0), Renda Karpjuk 2, Tom Macura 0

BK Krnov - BK Snakes Ostrava A  16:111 (3:27 7:51 11:89)

Ondra Janík 18, Tom Macura 16, Lukáš Smejkal 16, Štěpán Vilč 12, Robin Coufal 12, Pavel Smažák 10, Michal Hendrych 10, Martin Zavadil 8, Kuba Chytil 4, Kuba Jícha 2, Renda Karpjuk 2, David Slavík 1 (2/1)

Zápasy v Krnově byly ze škatulky jednodušší. Proti méně zkušenému soupeři jsme nemuseli napínat všechny svaly. Stačilo se kulišácky postavit nebo vyčíhnout naivní přihrávku a míče jsme posbírali bez větších obtíží. Na jednu stranu je to fajn, na druhou stranu nám chybí některé správné návyky a to především v obraně: dobré obranné postavení, pohyb a obrana hráče bez míče. Dvě vysoká vítězství toho moc neříkají o naší hře, ale v celkové tabulce se prostě počítají.

Letošní vánoční prázdniny jsme si zpestřili basketbalovým turnajem, a kdo jel, určitě neudělal chybu. Již tradiční turnaj v Plzni byl dobrou volbou. Možnost zahrát si se zahraničními týmy, je prostě vždycky o kus lepší, než hrát jen s těmi českými a to Plzeň nabízela. K tomu jsme byli pár dní spolu a měli jsme zase možnost poznat se i jinak než jen na tréninku a na zápasech.

Vše kolem turnaje bylo na jedničku. Vzdálenosti mezi jednotlivými sportovišti byly malé, a pokud bylo potřeba někam dojet, nebylo to nikdy komplikované. Každá hala měla své zázemí připravené a vždy jste našli někoho, kdo tomu velel. V blízkosti bylo stravování i internát, kde jsme spali. Zajištěný doprovodný program využívali především ti, kteří měli delší pauzu mezi zápasy, ale i nám se podařilo zpestřit si turnaj návštěvou bazénu.

Turnaj neměl samostatnou kategorii U12 chlapci a tak jsme byli přihlášeni do vyšší kategorie. Týmy byly rozdělené do čtyř skupin po třech. První dva týmy z každé skupiny postupovaly do čtvrtfinále a třetí hrál se zbylými třetími z dalších skupin.

BK SNAKES OSTRAVA – KK TAJFUN BLUE 46:50 (12:10 27:18 40:28)

Pavel Bentkowski 10, Pavel Smažák 8, Kuba Jícha 8, Martin Zavadil 6, David Slavík 6, Kuba Chytil 4, Vojta Saglena 2, Lukáš Smejkal 2, Renda Karpjuk, Lukás Kubala, Tonda Raška, Ondra Janík a David Fojtík 0

Proti slovinskému týmu jsme byli nedůrazní v obraně. Bránili jsme daleko od svých hráčů, kteří využili volných pozic a proměnili několik tříbodových střel. Taky upravené pravidlo o trestných hodech nám hodně zavařilo. Pouze jeden trestný hod, ale za to platící za dva body, byl protivníkem pro naše pomalé nohy. Po celou dobu zápasu jsme prohrávali, ale v poslední čtvrtině jsme se ještě pokusili o finální zvrat, který nám nevyšel. V zápase byla vidět obrovská bojovnost a odhodlanost Kuby Jíchy, ke kterému se v posledních třech minutách přidal Pavel Smažák. Zbytek hráčů byl daleko za svými možnostmi.

BK LOKOMOTIVA PLZEŇ – BK SNAKES OSTRAVA 42:13 (10:0 16:5 30:9)

Pavel Smažák 7, Lukáš Smejkal 2, Kuba Chytil 2, Ondra Janík 2, Pavel Bentkowski, Lukáš Kubala, Tonda Raška, Vojta Saglena, Renda Karpjuk, David Fojtík, David Slavík, Kuba Jícha, a Martin Zavadil 0

Proti výborně hrající Plzni jsme nezačali špatně. V útoku jsme si dokázali vytvořit šance, které jsme prostě nebyli schopni proměnit. Plzeň těžila především z agresivní obrany po celém hřišti a doskočených míčů, které okamžitě proměňovala na rychlé protiútoky. V první půlce jsme byli pozorní a snažili se zrychlit návraty do obrany. Svoji aktivitou jsme občas vydolovali nějaký ten míč a snažili se jít rychle dopředu. V druhé polovině zápasu, kdy se ke střelecké nemohoucnosti přidala únava, jsme začali vzdávat. Plzeň si vytvořila vysoký náskok a už se hrálo pouze o konečný rozdíl ve skóre. Velmi nepříjemné bylo zranění Pavla Bentkowského, pro kterého tak turnaj skončil.

Po dvou prohrách jsme skončili ve skupině A třetí a dále jsme hráli o 9. až 12. místo.

BK SNAKES OSTRAVA – BK JISKRA DOMAŽLICE  33:8 (6:0 16:4 20:8)

Pavel Smažák 9, Kuba Jícha 8, Ondra Janík 6, Lukáš Smejkal 4, Martin Zavadil 2, Kuba Chytil 2, Tonda Raška 2, Vojta Saglena, David Fojtík, Lukáš Kubala, Renda Karpjuk a David Slavík 0

S týmem Domažlic jsme si od začátku poradili. O něco málo zlepšená obrana přinesla své výsledky. Získané míče a z nich snadné góly na prázdnou bránu jsou nejlepším možným řešením. Tým Domažlic nám v útoku nechával daleko více prostoru než předešlí dva soupeři a tak se nám sem tam dařilo kombinovat. Za zmínku stojí kombinace Pavla s Ondrou, kdy si po vyhození z autu vyměnili míč a Pavel dobře našel uvolněného Ondru pod košem.

BK SNAKES OSTRAVA – TYGŘI PRAHA  32:26 (6:12 14:16 20:20)

Pavel Smažák 10, Kuba Jícha 6, Martin Zavadil 6, Lukáš Smejkal 4, Vojta Saglena 2, Renda Karpjuk 2, David Slavík 2, Kuba Chytil, Ondra Janík, Tonda Raška a Lukáš Kubala 0

Na utkání proti loňskému mistru jsme se těšili. Ať už by zápas dopadl jakkoliv, byla to záruka dobrého minižákovského basketbalu. Tým tygrů vedl výborný rozehrávač s číslem 4, který měl herní přehled a s citem dokázal rozpoznat, kdy je potřeba přihrát a kdy podržet míč a vzít zodpovědnost do svých rukou. U nás se o to pokoušel Kuba Jícha a jeho spolupráce s Pavlem Smažákem nebyla úplně špatná. Taky Lukáš Smejkal se na rozehře lepšil zápas od zápasu a zdlouhavé driblování měnil za účelnější přihrávky nebo aspoň zrychlený přesun z obranné na útočnou polovinu. Ve třetí čtvrtině jsme to dotáhli na plichtu a větší chutí a odhodlaností jsme dokázali tygry utavit a zvítězit tak 32:26.

Konečné 9. místo není ani úspěchem, ale ani zklamáním. V kategorii starších jsme se neztratili, ale hlavně jsme mohli sledovat, v čem jsou naši starší nebo i stejně staří kolegové o kus dál. Především v nasazení, rychlosti a v síle jsme daleko za ostatními a musíme hodně přidat.

Myslím, že turnaj se povedl a všichni jsme si to v Plzni užili. Bylo by super, udělat z toho tradici a každý rok trávit vánoční prázdniny basketbalem.

Odkaz na fotogalerii:

https://mega.nz/#F!wNkG2YCT!Qhn5kN9GVnpkD5LhzP8A0Q

Něco na víc:

Poděkování patří panu Slavíkovi za jeho podporu při zápasech a za pořízené fotografie.

Stejně tak manželům Bentkowským, kteří nás doprovázeli na zápasech a fandili, co to šlo.

Ocenění za statečnost zaslouží David Fojtík, který nebyl zdravotně stoprocentní, ale i přesto odjel a pomohl v zápasech.

BK Snakes Ostrava B - BK Snakes Ostrava A 10:64 (3:17 3:34 6:60)

BK Snakes Ostrava B - BK Snakes Ostrava A 16:53 (2:20 6:31 10:51)

V tréninkovém duchu se odehrály oba zápasy s našim bratrským týmem. Především šlo o to zahrát si a získat tak další drahocenné minuty na hřišti. Pro oba týmy se jednalo o poslední zápasy před začátkem Vánoc. 

Na obou stranách se našly pěkné herní momenty a stejně tak se u obou družstev ukázalo, na čem je potřeba pracovat. Rodiče, společně, vytvořili příjemnou atmosféru a povzbuzovali obě strany. 

BK Opava - BK Snakes Ostrava 36:40 (12:8 21:17 33:29)

Pavel Smažák 10, Štěpán Vilč 8, Lukáš Smejkal 8 (5/2), Martin Zavadil 4 (4/2), Pavel Bentkowski 4 (2/2), Robin Coufal 2, Ondra Janík 2, Renda Karpjuk 2, Míša Hendrych, Kuba Chytil, Lukáš Kubala, Vojta Saglena (2/0) a David Slavík 0

BK Opava - BK Snakes Ostrava 41:47 (9:18 22:28 31:34)

Pavel Smažák 12, Lukáš Smejkal 12, Štěpán Vilč 7 (6/1), Pavel Bentkowski 4, Robin Coufal 4, Kuba Chytil 4, Míša Hendrych 2, Ondra Janík 2, Lukáš Kubala, Vojta Saglena, David Slavík, Martin Zavadil a Renda Karpjuk 0

Tentokrát jsme odehráli dvě lepší utkání než minule. Soupeř byl v mladší a menší sestavě, ale jejich kluci ročníku 2006 jsou výborní a skvěle doplňovali starší spoluhráče. 

V obou zápasech jsme byli podstatně aktivnější než minule. Především v soubojích o míč jsme bojovali a získali tak pár míčů k dobru. Více jsme se snažili běhat a přihrávat si dopředu, i když tady máme ještě dost prostoru na zlepšování. V útoku jsme byli odvážnější a více se pouštěli do hry jeden na jednoho - zatím pouze silnou rukou, kdy slabou prakticky nepoužíváme. V zápasech nám především chybí odvaha hrát. Vzít míč a odhodlaně jít dopředu, ubrat na driblinku a přidat na akci. 

Dvě vítězství nás těší. Důležitější však je, že jsme se soupeřem dokázali běhat celé dva zápasy a nenechali jsme si je útéct. 

BK NH Ostrava - BK Snakes Ostrava 64:41 (15:11 35:15 49:26)

Pavel Bentkowski 10 (5/4), Pavel Smažák 6 (6/0), Lukáš Smažák 6, Štěpán Vilč 5 (3/1), Martin Zavadil 4 (2/0), Kuba Chytil 4, Robin Coufal 2, Renda Karpjuk 2, Míša Hendrych 2, Lukáš Kubala, Tonda Raška, Vojta Saglena, Tom Macura, David Slavík, Lukáš Smejkal a Ondra Janík 0

V zápase proti NH Ostrava jsme od začátku nebyli lepší. Po velké námaze jsme si sice vybudovali náskok 6 bodů, ale to pouze do čtvrté minuty hry. Ještě na konci čtvrtiny jsme uhráli přijatelné skóre 15:11, ale poté přišel propad a v podstatě konečné rozhodnutí o zápase. V druhé pětce jsme si neporadili vlastně s ničím. Dobrá obrana soupeře, přidaná o rychlé protiútoky byla "nedobytnu tvrzí", kterou jsme obléhali, ale to bylo všechno. Místo přihrávky dopředu a rychlého posunu míče ke koši jsme volili nekonečný driblink, kterým jsme se odsoudili sami. Nejčastěji jsme ztratili kontrolu nad míčem a nebo s ním dodriblovali soupeři přímo do ruk. Druhý poločas byl v obou čtvrtinách vyrovnaný. NH už jen kontrolovala dvacetibodový náskok a my se stále nadřeli na každý proměněný koš.

BK Snakes Ostrava - BK Opava 29:70 (11:10 37:16 23:47)

Pavel Smažák 8 (9/2), Lukáš Smejkal 4 (4/2), Ondra Janík 4, Kuba Chytil 3 (2/1), Pavel Bentkowski 3 (2/1), Robin Coufal 2, Martin Zavadil 1 (2/1), Štěpán Vilč 3 (2/1), Renda Karpjuk 3 (2/1), Lukáš Kubala, Tonda Raška, Tom Macura, Michal Hendrych, Lukáš Smažák, David Slavík a Vojta Saglena 0

Po prvním neúspěchu jsme neměli chuť do dalšího utkání. Bylo to na nás vidět už při rozcvičování a celkovém přístupu k zápasu. Skleslé hlavy a odevzdanost se na chvíli vytratily během první čtvrtiny, kdy jsme zaskočili soupeře a první čtvrtinu vyhráli 11:10. S nástupem druhé pětky se opakoval scénář z minulého utkání a po zvednutých hlavách nebylo ani památky. Konečný výsledek 5:27! mluví za vše. Výborně hrající Opava nás obírala o míče - prakticky dříve než jsme přešli půlku - a nevěděli jsme si s tím rady. Do obrany už se nikdo nevracel a tak to chvílemi vypadalo, že "žlutá vlna" se pohybuje po hřišti sem a tam a modří už jen stojí na místě. Druhý poločas byl stejně na houpačce jako ten první. Třetí čtvrtinu jsme odehráli obstojně, ale v poslední jsme "vybouchli" jak novoroční ohňostroj.

TOROLA Basket Team Příbor - BK Snakes Ostrava 50:33 (9:5 26:8 32:24)

Martin Zavadil 10 (8/4), Lukáš Smejkal 6, Štěpán Vilč 6 (4/0), Pavel Bentkowski 4 (8/4), Renda Karpjuk 3 (2/1), Robin Coufal 2 (2/0), Lukáš Smažák 2, Kuba Chytil (2/0), Ondra Janík, Tonda Raška, David Slavík, Pavel Smažák, Michal Hendrych, Tomáš Macura a Lukáš Kubala 0

Snad nejlepší výkon, který jsme na kvalifikaci předvedli. Příbor měl za sebou dvě porážky - stejně jako my - ale přesto byl jeho herní výkon daleko přesvědčivější než ten náš. S rozdílem třetí čtvtiny to byl zápas s naprosto totožným scénářem jako v předešlém utkání. Za zmínku stojí výkon první pětky ve třetí čtvrtině, kdy se kluci postavili "nepřízni osudu" a vybojovali hratelný osmibodový rozdíl ve skóre - z hrozivých 26:8 se dostali na 32:24. Bohužel, hratelný neznamená vždy vyhratelný a jinak tomu nebylo i u nás. Do čtvrté minuty dal Příbor dva koše - my jeden a jednu šestku - ale poté jsme neproměnili jasnou střelu z podkoše a to nás definitivně "zlomilo". Příbor dal čtyři body v řadě - 40:27 - a tím nám dal najevo, že dnes ho určitě neporazíme. Už jsme nedokázali najít sílu na zvrat utkání a dohráli tak, aby byl rozdíl ve skóre co nejpřijatelnější.

Úvod do prvního kola kvalifikace nám vůbec nevyšel a zůstali jsme daleko za očekáváním. Největší zklamání je především z matného projevu asi všech Individuálních Činností Jednotlivce, taktické vybavenosti a smýšlení o zápasech, potažmo o sobě samých v zápase. V IČJ zaostáváme. Driblink a všechny varianty změn nejsou technicky zvládnuté a jsou pomalé. Pokud se dá říct, že umíme driblovat silnou rukou, tak slabá ruka je na tom opravdu slabě. Pod tlakem soupeře a tíhou únavy nám dělá problém přihrát a přihrávku chytit. V obraně jsme tak někde na půl cesty. Už nestojíme tak daleko od hráče, ale pořád nejsme ani u něj. S úbytkem sil však rezignujeme a už jen nesouhlasně kýveme hlavou, že to nejde - no bodejť by šlo, když se k tomu nedokopeme ani na tréninku.

Se špatnou obranou a absencí rychlého protiútoku se propadala celá naše hra. To hlavní nám nefungovalo a v postupném útoku jsme dávali přednost hře jeden na jednoho. Jak se ukázalo, na silnější soupeře už to nebude stačit. Všechny lepší týmy doplňují hru jeden na jednoho o základní herní kombinace. My to máme tak nějak obráceně. Dříve jsme měli herní kombinaci, teď se učíme hru jeden na jednoho a ještě se musíme naučit nové herní kombinace. Máme v tom zmatek a kvalifikace ukázala, že vlastně nic nemáme zautomatizované. Na tréninku to ještě nějak funguje, ale s příchodem soupeře a neustáleho tlaku na míč se nám to celé hroutí. Bohužel, z části je to záležitost praxe, kterou zatím nemáme. 

Jak se už nějakou dobu ví, tak velmi důležité je, jak smýšlím o zápase, o sobě samém v zápase a taky o svých spoluhráčích. Někdy mám pocit, že nás více než zápas zajimá lovení Pokémonů, hraní her na mobilu a takový všeobecný "binec", který děláme před, během a po zápase. To se poté přenáší do hry, kdy nejsme dostatečně soustředění a možná i připravení na to, že se "už" hraje utkání. V jednání se spoluhráči máme také mezery. Někdy mám pocit, že jsem na závodech se skupinou atletů, kteří se tak na oko podporují, ale při samotném závodě jim jde jen o sebe. 

Tak teď máme jen dvě možnosti, buď se tím vším necháme zválcovat a nebo na sobě zapracujeme a posuneme se do vyšších pater.

Jen krátké ohlédnutí za mini soustředěním v Olomouci.

Podzimní prázdniny jsme využili k trénování, protože trénovat se musí a když se k tomu přidala možnost odjet do Olomouce, nebylo co řešit. Příjemným prostředím místní školy, nedalekou restaurací a dobrou dostupností do města a na nádraží, jsme se vyhli otráveným obličejům z cestování a měli vše tak nějak při ruce. Poměrně velký počet tréninkových jednotek jsme doplnili návštěvou historického centra Olomouce a přátelským utkáním proti BCM Olomouc 04/05. Myslím, že se celé soustředění vydařilo a všichni jsme se vrátili unavení, ale spokojení.

BCM OLOMOUC 04/05 - BK SNAKES OSTRAVA  36:41

BK Snakes Ostrava - BK Krnov 87:8 (24:4 48:4 65:6)

Ondra 12, Luky K. 10 (4/2), Tom 10, Benťa 8, Marťa 8 (2/2), Pavel S. 7(1/1), Smaži 6, Smeja 6 (1/0), Kapr 4, Míša 4, Chyťa 4, Štěpa 4, Coufi 2, Tonda 2

BK Snakes Ostrava - BK Krnov 110:7 (25:3 57:3 77:5)

Benťa 19 (4/1), Marťa 14, Štěpa 14, Smeja 10, Ondra 8, Chyťa 8, Luky K. 6, Smaži 6, Míša 6, Pavel S. 6, Tom 5 (2/1), Kapr 4, Coufi 2, Tonda 2

Podobně jako v sobotu v Havířově, probíhaly i nedělní zápasy. Krnov přijel v sestavě poskládané z kluků roč. 2005, 2006 a 2007. Jejich tým teprve začíná a v soutěži si vede tak, jako všechna družstva, která hrají svou první sezónu. V herních dovednostech jsme byli prozatím dál, zkušeností máme také více, ale v reakcích a v bojovnosti byl Krnov o něco lepší než my. Hrozně dlouho nám trvalo než jsme si uvědomili, kde je míč, co se děje a co mám teď dělat. Stejně tak se nám nechtělo bojovat o míče a často se stávalo, že z chumlu lidí soupeř vybojoval míč. K zamyšlení je i velká spousta neproměněných střel. V obraně jsme se snažili a světlé okamžiky překrývaly ty tmavé. Přesto, že ne vždy jsme stáli dobře, tak naše obranná aktivita byla o kus lepší než předešlý den. Kapr se hodně snažil a bylo to znát, Coufi se také lepší a Míša několikrát překvapil zašlápnutím lajny. To je správná cesta pojďme po ní dál.

TJ Start Havířov - BK Snakes Ostrava 19:109 (6:35 10:63 16:85)

Pavel S. 22 (5/4), Smeja 19 (7/1), Benťa 16 (10/2), Marťa 12 (1/0), Chyťa 10 (2/2), Ondra 6, Tom 5 (3/1), Štěpa 4 (4/2), Kapr 4, Luky K. 4 (4/2), Tonda 4, Coufi 2 (2/0), Míša 1 (2/1) a Vojta 0

TJ Start Havířov - BK Snakes Ostrava 13:86 (2:16 10:40 13:60)

Smeja 15 (9/3), Ondra 12 (2/0), Marťa 12 (7/4), Benťa 10 (3/2), Pavel S. 9 (2/1), Tom 8 (1/0), Luky K. 5 (2/1), Štěpa 5 (1/1), Tonda 4, Coufi 2, Chyťa 2, Kapr 2, Vojta a Míša 0

Havířovský tým se z větší části skládal z kluků roč. 2006. Výšková i herní převaha byla tentokrát na naší straně a tak bylo o konečném výsledku celkem rychle rozhodnuto. Obraz obou zápasů byl podobný, jen někomu se více dařilo v prvním utkání a někomu až v tom druhém. Koncovka prvního utkání patřila Smejkymu, který velmi dobře bránil hráče č. 6. V druhém utkání se k němu přidal Tom, Smaži a občas Marťa. Už začínáme chápat, proč musíme být stále u svého hráče a bránit ho. Zjišťujeme, že z dobré obrany se dají získat míče a z nich pak můžeme dát jednoduché, ale tolik potřebné koše. Už jen pilovat to obranné postavení a správný obranný pohyb a učit se jakési předvídavosti, která to celé doveda propojit a umožní nám tak, abychom dobře bránili.

BK Snakes Ostrava – TJ SOKOL KARVINÁ  52:42

Smeja 11 (2/1), Paloň 11 (2/1), Chyťa 8, Štěpán 7 (4/1), Smaži. 5 (1/1), Benťas 5 (3/1), Marťa 4 (4/2), Coufi 1 (4/1), Ondra (2/0), Kapr, Míša, Tonda, Vojta, Tom a Luky K. 0

BK Snakes Ostrava – TJ SOKOL KARVINÁ  34:30

Paloň 8 (6/4), Ondra 6 (2/0), Smaži 6, Štěpán 4, Smeja 4 (1/0), Benťas 2, Coufi 2, Marťa 2 (4/2), Chyťa, Vojta, Kapr, Tonda, Tom, Luky K. a Míša 0

Zkusím vynechat to, kdo v týmu Karviné hrál a za jakých dovolených nebo nedovolených podmínek. Důležité bylo, že jsme odehráli dvě docela dobrá utkání, která přinesla spoustu zajímavých postřehů. Prvním důležitým zjištěním je, že nám dělá problém zakončování. To množství neproměněných střel není samo sebou a je potřeba se na to zaměřit. Především provedení je kostrbaté, ale i konečná fáze a nasazení nemají tu sílu, kterou by měly mít. Taky nám hrozně chybí rychlé a dobré rozhodování. Kolikrát si všimneme nějaké situace, kterou musíme rozhodnout my, ale než se na to připravíme a uděláme to, tak je dávno po situaci. V lepším případě jí potom jen prošvihneme, v tom horším ztratíme míč. O obraně a rychlých protiútocích už se zmiňovat nebudu, protože to je pořád ta stejná písnička. Obojí se nedá naučit ze dne na den, ale pouze vytrvalým tréninkem, který u někoho může trvat měsíc a u někoho půl roku.

V prvním utkání se blýskl Kuba Chytil, který ubral na driblinku a přidal na odvaze a jeho osm bodů mě těší. Nenápadným, ale velmi dobrým výkonem se prokázal Luky Smejkal, který se stal nejlepším střelcem společně s Paloňem, ale v zápase byste si toho nevšimli. Tradičně dobrý výkon podal i Paloň, který ale nesmí zapomínat na svoji pravou ruku a musí jí daleko více používat.

V druhém zápase dostali prostor především kluci, kteří toho doposud tolik neodehráli. Proti zkušenějším hráčům se rozhodně neztratili, i když to chvílemi neměli jednoduché.

Žory - BK Snakes Ostrava 20:50

Proti domácímu celku jsme začali soustředěně v obraně a to se vyplatilo. Od minulého víkendu jsme se zase o kousek posunuli blíž k hráči, kterého bráníme. Pořád to ještě není ono, ale je to už o dost lepší než loni touto dobou. Už jsme zjistili, že naše nohy a ruce prostě soupeři zavazí a když to uděláme šikovně, tak dokážeme získat míč. Kapitola o proměňování košů je zase něco jiného, ale i přesto mě mírné zlepšení v obraně těší daleko více než samotné koše. Zápas byl naprostým opakem předešlého utkání v Ostravě, kdy jsme vypadali jako leklé ryby v rybníce. Chuť hrát byla znát a my si utkání užívali. 

Katowice - BK Snakes Ostrava 37:24

Proti Katowicím jsme nastoupili s -46 body a bylo jen na nás, kolik bodů dokážeme odmazat. Po minulém nezdaru a výhře nad Zory jsme byli připraveni odehrát lepší utkání. A podařilo se. Katowice měly celý zápas navrch, ale pořád jsme se drželi v těsném závěsu několika bodů. Dobrá dvojková střelba, jeden zkušenější hráč v každé pětce a naše hloupé chyby, rozhodly o konečné prohře. I přesto si myslím, že jsme odehráli dobré utkání, kdy soupeř byl prostě o kousek lepší a vyhrál zaslouženě. Pro nás velmi poučné utkání, které některým pomůže odstranit jejich stále se opakující chyby tak, aby mohli začít dělat chyby nové.

BK Snakes Ostrava A - KATOWICE  20:63

Dnešní zápas odhalil, jak na tom ve skutečnosti jsme. Už dávno nemůžeme vzpomínat na národní finále a na to, jak jsme loni byli dobří. Nová sezóna je tady a zeptá se, co nového umíme a kam jsme se posunuli.

Na takové otázky budeme složitě hledat odpovědi, ale minimálně se o to pokusíme. Od loňské sezóny jsme změnili přístup k obraně. Už víme, že se musíme spoléhat především sami na sebe a bránit svého hráče - zatím se nám to moc nedaří, protože touha odstoupit a zjednodušit si to, je prostě silnější než my – ale už jen tušíme, jak by taková obrana měla vypadat. O tom co máme a nemáme dělat, už toho bylo hodně namluveno, ale málo uděláno. Sice je to učivo na celý rok a na mnoho let dál, ale i přesto, už bychom měli mít nějaké záblesky, které se z tréninku musí promítnout do zápasu.

Podobně jako v obraně, tak i v útoku jsme vsadili na samostatnost a vlastní iniciativu. Minimalizujeme hru zády ke koši a dáváme prostor hře face to face. Zatím nám to jde ztuha, protože neustále hledáme podporu u „vyšších hráčů“ a zbavujeme se tak odpovědnosti za organizaci útoku. Nejsme zvyklí porážet soupeře ve hře jeden na jednoho a vyhýbáme se těmto soubojům. Částečně je to dáno úrovní našich dovedností, ale z větší části je to pouze a jen tím, že se nerozhodneme to udělat.

Zbytek je takový plus mínus, každému jde něco lépe, něco hůře. Nikdo nevybočuje z řady a každý má na čem pracovat. Za všechno co nám nejde, nemůžeme, ale je potřeba začít správně trénovat.

Aby nebylo vše jen černé. Celý text nemá být výčtem toho, v čem jsme špatní, ale pouze poukázáním na to, že moderní minibasketbal se hraje trochu jinak, než jsme si doposud mysleli. Ještě máme čas to změnit a vydat se jinou cestou než jsme šli v loňském roce.

BK NH FLAMES OSTRAVA - BK SNAKES OSTRAVA  66:28 (15:6, 34:13, 52:21)

Štěpán Vilč 6 (1/0), Pavel Smažák 6 (5/0), Martin Zavadil 4 (2/2), Lukáš Smejkal 4 (6/2), Robin Coufal 4 (3/0), Ondra Janík 2 (2/2), Renda Karpjuk 2, Tom Macura (2/0), Kuba Chytil (2/0), Kuba Jícha (2/0), David Slavík,  a Michal Hendrych 0